Katapult

 

 

  JSOU ŠPATNÝ DNY

  LESNÍ MANEKÝN

  NĚKDY PŘÍŠTĚ

  PŮLNOČNÍ ZÁVODNÍ DRÁHA

  SVOBODÁRNA

 TŘINÁCTÁ KOMNATA

 VOJÍN X.Y.

 

 

 

 

JSOU ŠPATNÝ DNY

 

(Katapult)

 

(Ami)Jsou špatný dny
(Dmi)Kdy větám smysl chybí
(C)A kdy se slova (E7)nechtěj rýmo(Ami)vat
(C)Kdy v žilách mám chladnou krev rybí
(Dmi)A kdy se (G)nechci (Ami)milovat

Jsou špatný dny
Kdy ani vstávat nechci
A kdy je lepší zůstat spát
Kdy proti mně se staví vlastní věci
A kdy nechodím otvírat

Jsou špatný dny
Kdy všechno dvakrát bolí
Kdy těžko chápu každý vtip
Jsou špatný dny kdy kašlu na okolí
Snad příští ráno bude líp

 

 

 

LESNÍ MANEKÝN

 

(Katapult)

 

(A,E,A)

(A)Staré džíny plné záplat
(E)Z košile je cítit (A)dým
Vojenský má z Kotců kabát
(E)Zkrátka Lesní mane(A)kýn

Často pěšky, občas vlakem
Když má někdy štěstí kus
Tu a tam ho svezou stopem
Traktor je mu autobus

(D)Nevadí mu(A)jestli sněží
(E)nebo je krásný(A)den
(D)Každý pátek (A)s rancem běží
(E)musí z města(A)ven

(D)Na módě mu (A)nezáleží
(E)Nehledá si (A)pohodlí
(D)Je mu jedno (A)i kde leží
(E)Vyspí se i pod je(A)dlí

(A,E,A)

Lože z větví, polštář z mechu
Přikrytý je kabátem
Nad hlavou má smrků střechu
Měsíc hlídá jeho sen

 

 

 

NĚKDY PŘÍŠTĚ

 

(Katapult)

 

(D,A,G,D)

(D)Ahoj(A)rád tě vidím(G)jak(D)je

(D)dneska těžko(A)pokecáme(G)čas je mi v(D)patách.

(D)Ahoj(A)tak já letím(G)měj(D)se

(D)oba známe(A)tyhle sliby(G)jsou jen(D)vata.

 

Ref:  

 

(A)Někdy(D)příště(G)slíbí si a v(A)davu zmizí(D)příště(G)už si budou(A)cizí.

Někdy příště slíbí si a v davu zmizí příště už si budou cizí.

(D,A,G,D)

 

Ahoj - rád tě vidím jak je

příště někde posedíme dneska mám peklo.

Ahoj - tak já letim, měj se

řekne dávno oba víme jen aby se něco řeklo

 

Ref:

 

(A)Někdy(D)příště(G)slíbí si a v(A)davu zmizí(D)příště(G)už si budou(A)cizí.

Někdy příště slíbí si a v davu zmizí příště už si budou cizí.

 

 

 

PŮLNOČNÍ ZÁVODNÍ DRÁHA

 

(Katapult)

 

Šli na(E)pár piv, bylo jich víc,
a pak jeden dostal
(A)nápad v autě se svízt.(E)
Kámen byl klíč, spojený drát,
tak na to dupni brácho, jeď co to dá.
Půlnoč
(D)ní zá(A)vodní(E)dráha,
kvílení rychlých kol,
půlnoční závodní dráha,
tak jezdí alkohol.

Zatáčka, strom, kde se tu vzal,
snad tohle není konec? Chceš přece žít!
Brzdy a smyk, rána a křik,
a pak jen prázdné ticho a víc už nic.
Půlnoční závodní dráha,
kvílení rychlých kol,
půlnoční závodní dráha ...

 

 

 

SVOBODÁRNA

 

(Katapult)

 

(G) Kopu svý nohy líně sem tam Václavákem
(D) v tom davu lidí nejsem aspoň (G) sám
courám se mněstem jen tak s kazeťákem
(D) a vúbec nevím,proč se (G) spovídám.

®:
(C) Loni si zbalil svých pět (G) švestek táta
(D) když pošťák přines domú rozsu (G) dek
(C) zbyla mi po něm,jen hromada (G) bláta
(D) z úst mámy,jenž na něj mněla (G) vztek.

Ta byla radši, když sem nebyl doma,
mohla si sebou přivést přítele.
Je mladá ženská a nemúže být sama,
Děsí se jít do prázdné postele.

Jako druhá

®: Možná snad proto,ze školy sem vypad,
nevadilo mi tolik učení,
jediná šance byla začít dělat,
tam,kde je k tomu bydlení
jediná šance byla začít dělat,
tam,kde je k tomu bydlení.

 

 

TŘINÁCTÁ KOMNATA

 

(Katapult)

 

(G) Tluču se hodinami dní
Na kousky se rozpadám
(C)
Jsem soustem
(Ami7) pro hladový čas
tak jako myš je pro hada
(D)


Polykám hodinami dní
Jdu životem košatým
Však cítím sladkotrpkou vůni
ze třinácté komnaty

(G) Když vejdu do ní, potkávám
moje drahé bytosti
(D,G,D)
Místa kam už se nevrátím
(C)
odkud mě čas vyhostil
(G,D)

(G) Když vejdu do ní, potkávám
moje drahé bytosti
(D,G,D)
Místa kam už se nevrátím
(C)
odkud mě čas vyhostil
(G,D)

(G) S Tebou jsem vždycky (D) chvíli tam
kde hodiny netikaj
(C,Ami7,D)
(G) S Tebou jsem vždycky (D) chvíli tam
kde hodiny netikaj
(C,Ami7,D)

 

 

VOJÍN X.Y.

 

(Katapult)

 

(G)Ospalá(D)vrátnice(F)a na polici(C)poslední dva klíče

(Ami)V skleněné(F)vitrínce(D)se smutně krčí pro turisty kýče

 

Vrzavé schodiště, ušlapané snad milióny kroků

Kráčíte nejistě, vnímáš jen křivky jejích boků

 

Manželské postele a vycházková uniforma v skříni

Zelená košile, ty zatím dumáš ve svatební síni

 

Hodinky na ruce, které tvůj čas neúprosně měří

Kdy sáhneš po klice těch oprýskaných hotelových dveří

 

Kdy vstaneš z postele a jdeš městem v předepsaném saku

Vůbec ne vesele ji budeš doprovázet k poslednímu vlaku

 

Kdy ještě cítíš naposled ve svých její teplé dlaně

Zašeptáš tiše: "Piš", a její pusa bude chutnat slaně

 

Kdy trochu zklamaně a smutně projdeš pod nápisem východ

Kdy řekneš na bráně: "Vojín XY hlásí příchod..."